Novozélandská města trochu jinak - historie, cestování, festivaly
Na Nový Zéland se jezdí za krásnou přírodou, geotermálními poli a maorskou kulturou. Ale málokoho napadne si za jeden z hlavních cílů cesty zvolit města, která nabízejí jen krátkou, ani ne stopadesátiletou historii. Mnohá z nich opravdu neokouzlí, zejména díky často necitlivé modernizaci městských center z druhé poloviny dvacátého století - trochu to připomíná zásahy do podoby našich měst v období budování komunismu. Ale najdou se zde výjimečná města, která si zachovala své kouzlo a honosí se výstavními budovami nebo i celými ulicemi ve stylu viktoriánském, španělské misie nebo slavném art deco. A navíc většina měst se může pochlubit výstavními parky, okrasnými zahradami, příjemnými kavárnami a obchůdky.
Napier
Současný Napier vyrostl doslova z popela poté, co shořel při velkém zemětřesení z 3. února 1931, které postihlo oblast zálivu Hawke Bay. S epicentrem pouhých 15 km severně od města, během dvou minut a čtyřicetidevíti sekund, zničilo všechny původní viktoriánské a pseudogotické budovy, z moře vyzdvihlo na 3000 hektarů půdy a zabilo na 258 osob.
Tehdy byl populární architektonický styl art deco, který dal městu jeho novou tvář. V menší míře se uplatnil také španělský misijní styl. Art Deco bylo vybráno protože tyto domy se stavěly z betonu, který je odolný, výzdoba byla jednoduchá, a tím neohrožovala životy v případě zemětřesení. Navíc v době hospodářské krize hrála významnou roli také levná výstavba. Výsledkem byl harmonicky ucelený soubor domů a ulic, a to i přestože znovuzrození města nebylo koordinováno. Díky výhodné poloze u moře, pověsti jednoho z nejslunnějších novozélandských regionů, a poslední dobou také skvělým místním vínům, se stal vyhledávaným výletním místem.
Festival Art Deco Weekend
Město si začalo vážit svého historického dědictví v relativně nedávné době. Roku 1981 navštívila Napier delegace zástupců zemí OECD, zaujal ji unikátní komplex budov a doporučila s tím něco udělat. Postupně se dala dohromady skupina nadšenců, zástupci radnice a vznikl spolek pro ochranu a propagaci architektonické stylu art deco. První festival Art Deco Weekend se konal roku 1989 a od té doby se na památku zemětřesení koná vždy počátkem února. Během let se festival rozrostl do současné podoby s 25 tisíci návštěvníky. Loňský byl dosud největší, ten letošní byl v těsném závěsu.
Obyvatelé města a mnozí návštěvníci všech věkových skupin vymění džíny za dobové obleky. Z celé země se sjede na tři stovky automobilových veteránů. Nadšenci na nábřeží vystaví původní zemědělské stroje a mechanismy. Z nádraží se konají jízdy vlaku, taženého parní lokomotivou. Po obloze nad promenádou přelétávají dvouplošníky De Havilland Tiger Moth a letka cvičných letadel z druhé světové války předvádí prvky vzdušné akrobacie.
Festival se koná od úterý do neděle, ale hlavním dnem je sobota. Po poledni se koná přehlídka automobilů. Poměrů neznalý zahraniční návštěvník neví kde má oči nechat, ke kterému autu se vrhnout jako první. Letos se připomíná sté výročí prvního Fordu T na Novém Zélandu, proto nemůže chybět. Auta postupně zaparkují u promenády a začne odpolední zábava. Lidé jsou bezprostřední a užívají si to. Nejenže se nechají fotografovat, ale také rádi zapózují, zeptají se odkud jste, jak se vám tu líbí. Restaurace a kavárničky praskají ve švech, opozdilci dostanou oběd až kolem třetí hodiny. Poté se centrum nakrátko vylidní, posádky aut odjedou do domovů, motelů a hotelů aby se připravili na večerní zábavu. Kolem šesté se znovu začínají plnit ulice, na jejich rozích začnou hrát první kapely. Ty poutají pozornost většiny návštěvníků, někteří šťastní předplatitelé zamíří do jedné z hospod a restaurací s vlastní hudební produkcí, odkud se line hudba ve stylu jazzu, swingu a blues. V půl desáté začne hrát na promenádě Královský vojenský orchestr a lidé se baví dlouho do noci.
Celodenní výběr z mnoha doprovodných programů pomáhá dokreslit iluzi třicátých let . Ta je téměř dokonalá, nebýt náznaků moderní doby v podobě pouličního bankomatu a mobilních telefonů v rukách lidí, pak byste pojali podezření, že jste překročili bludný kořen a ocitli se v minulosti.
Fotografie z města Napier, Art Deco Festivalu a informace
Wanganui
Město Wanganui, na západním pobřeží Severního ostrova, si teprve buduje svoji pověst historického města. Díky ekonomickému úpadku se městu vyhnul divoký rozvoj, a tím také demolice mnoha původních budov. V dnešní době si už zástupci města a zájmových spolků naštěstí uvědomují cennost dědictví v podobě výjimečně zachovalého městského centra. Příjemné kavárničky, parková úprava a blízká řeka přímo vybízejí k návštěvě. Techničtí nadšenci a romantické duše si přijdou na své také díky zrekonstruovanému původnímu kolesovému parníku Waimarie, který brázdí vody řeky Whanganui stejně jako před sto lety.
Oamaru
Asi nejzajímavějším představitelem Jižního ostrova je město Oamaru, známé nejen díky místní kolonii tučňáků, ale také jako město z bílého kamene, a to díky vápenci, který se zde těží už od roku 1862. Ten dal charakteristický ráz celému centru města, které bylo vybudováno převážně v šedesátých až osmdesátých letech devatenáctého století. Díky neúnavné práci spolku nadšenců se vrací do své původní krásy originální viktoriánský přístav. Dochovaný celistvý soubor budov je unikátní nejen na Zélandu, ale i v celosvětovém měřítku.
I zde se koná festival v podobném duchu jako v Napier. Švadleny Sue a Lorraine před lety zhotovily rozsáhlou viktoriánskou kolekci replik oděvů, které si obyvatelé města vypůjčí vždy u příležitosti listopadových oslav viktoriánského dědictví. Město žije festivalem od středy do neděle, hlavní program se odehrává v sobotu. Parní vlak přiveze návštěvníky až z Dunedin jako za starých časů kdy jezdily osobní vlaky. Po městě se projíždí kluci a pánové na kostitřasu, celé rodiny korzují, dámy se slunečníky, děti vyšňořené jako do kostela. Povoz tažený koňmi a automobiloví veteráni zastupují dopravní prostředky té doby. V průběhu dne se konají soutěže zručnosti a ukázky mnoha dnes již zaniklých profesí. Večer si lidé sednou do přístavní hospůdky stejně jako před sto lety, kdy Oamaru bývalo důležitým přístavním městem a obchodním střediskem.