Roku 2014 byl podepsán Te Urewera Act, který ukončil existenci národního parku Te Urewera a navrátil území maorskému kmeni Tuhoe. Zároveň bylo území přidělen status občana, kdy se z právního pohledu může bránit jako lidská bytost prostřednictvím svých zástupců - pozemkové rady.
Podobně Maoři úspěšně vybojovali tato práva pro řeku Whanganui a její přítoky. A v blízké budoucnosti asi dojde na další území.
Neobvyklý zákon, který uděluje území, řekám a přírodě status občana byl přijat po nalezení shody novozélandské vlády a zástupců maorských kmenů.
Chris Finlayson, generální prokurátor Nového Zélandu vysvětlil, že tento problém byl vyřešen přijetím maorského způsobu myšlení. "V jejich pohledu na svět platí například "já jsem řeka a řeka jsem já" - jejich zeměpisný region je součástí jejich vlastní identity"
Jedná se o alternativu k západnímu pohledu na svět, kde se lidé domnívají, že jsou nadřazení přírodě a svému životnímu prostředí, se kterým mohou beztrestně nakládat jak chtějí.
Přestože Nový Zéland formálně neuznává "práva přírody", výše uvedený zákon takto uzná práva vybraných území a řek. Území s tímto speciálním statusem mohou podat žalobu jménem samotného území (prostřednictvím správní rady).
Maorské kmeny si původně chtěly spravovat svá území samy, ale novozélandská vláda byla proti. Maoři věří, že příroda má svoji vlastní osobnost - dýchá, má svůj tep a duši. A proto se přišlo s konceptem, kde území získá status občana, jehož jménem bude vystupovat místní maorský kmen.
Přestože tato zpráva vzbudila ohlas po celém světě, nejedná se o úplnou novinku. Podle portálu Guardian s podobným řešením přišel již v roce 2008 Ekvádor a roku 2011 Bolívie.