Nový Zéland se dostal pod kůži

The True about True Travel

Byli jsme s manželkou na Novém Zélandu. Uletěli jsme 40.000 km, překonali dvakrát 12 hodin rozdílu a zaměnili krutou zimu doma za léto v únoru a zase se vrátili do  zimy. Jsme pořád plni dojmů a prohlížení fotek je stále oblíbenou zábavou. Svoláváme se k TV, když se tam objeví záběry z Nového Zélandu, třeba v Pánu prstenů, či letopisů z Narnie a infantilně se radujeme, když poznáme nějakou scenérii.

Pravdou je, že se nám Nový Zéland dostal pod kůži.

Pravdou je, že za to může nejen ta země, ale také průvodce Martin Slíva a báječných 6 spolucestovatelů. Vlastně True Travel i s Vlaďkou Kennett.

Pravdou je, že jsem se trochu bál třítýdenní „poznávačky". Ani jsem neotevřel knížku, kterou jsem měl sebou, program mi to nedovolil. Byl nabitý,ale vyvážený, žádné heroické přesuny a polykání km v autě, hodně pěších tůr, výletů, kultury. Navíc podle všech průvodců jsme neviděli jen velmi malou část těch nejzajímavějších míst. Navíc byla většinou alternativní nabídka jiného programu v případě problémů s počasím, časem, únavou. Myslím ale, že skutečnost, že jsme na všechny srazy chodili s předstihem a lačni dalších zážitků, mluví za vše. Nikdo se nenudil.

Pravdou je, že jsme využili snad všechny způsoby transportu ( mimo balón) – letadlo, vrtulník, trojstěžník,malý motorový člun, jetboat, koně, kajak,vyhlídkový vlak, úzkokolejný vláček náklaďáček, trajekt, samozřejmě auto, terénní autobus.

Pravdou je, že jsme se dozvěděli kde co o Novém Zélandu od historie přes ekologii, faunu a  floru, ekonomiku, vulkanologii, art deco, gastronomii, barbecue, víno, adrenalinové sporty, Maory, Moriori, mořeplavce…..Potkali jsme lidi, co žijí na Novém Zélandu 30 let a jsou stále Češi, pak lidi, co žijí celý život ve svém fjordu a jsou happy, malíře z Plzně, který dobyl svět a Nový Zéland přes své obrazy Maorů a v ČR o něm  téměř nikdo neví. Pochopil jsem že liberalismus je když se stát neplete lidem do života a lidi od státu nic nečekají.

Pravdou je, že pobytu na Novém Zélandu s True Travel neumím říkat „ zájezd", bylo to putování nadšených kamarádů. Měl jsme dojem, že jsem  se spolužáky ze základky ( měli jsme dohromady asi 500 let !!) navštívil kamaráda, který nám chce ukázat  to nejlepší, co zná za svých  sedm let pobytu na NovémZélandu. Viděli jsme hory, lidi, velryby, ptáky, vulkány, solfatáry, kaldery, lachtany, vodopády, oceány i fjordy a přitom to nebylo spolu s miliónem jiných turistů. Nevím jak to Martin dokázal naprogramovat, ale i slunce vycházelo v pravý čas na dokonalé fotky a déšť nás skrápěl jen v povolených intervalech, abychom zase uschli pro další program.

Pravdou je, že jsme vzpomněli výročí Vítězného února nepochopitelnou surrealistickou oslavou akademiků s lopatami , čelovkami a šampaňským v přírodní vaně horkého moře  na pláži v noci s jižním křížem a Magalenovými oblaky a uvařenými Anglány. ( dyť říkám , že to je mimo sdělitelný rámec reality a běžného chápání ).

Pravdou je, že to nejlepší z novozélandské kuchyně je to nejhorší z anglické a než jíst dušené skopové s mátovým želé, je lépe si udělat barbecue z čerstvých lososů či jehněčího.

Pravdou je, že se dá asi na Novém Zélandu žít levně, ale zorganizovaná poznávačka s luxusem motelů a vstupů asi nejde levněji zařídit než to má True Travel.

Pravdou je, že Nový Zéland je tak rozmanitý a zajímavý, že  redukovat pobyt na jeden - dva treky  či pobyt na jednom místě  by byla škoda. Řešením je umírněná poznávačka, kdy je člověk schopen vnímat dojmy a vidět  přiměřený počet zajímavostí.
Pravdou je, že to celé stálo za to !!!

(díky kamarádům spolucestovatelům, Martinovi Slívovi a True Travel ((pořadí je náhodné))

Opava April Libor a Sylva Chvílovi